Začátky vytrvalostních běhů na Ostravsku

Ostravská lehká atletika vznikla v Mariánských Horách. Tato městská součást Moravské Ostravy se zapsala do historie ostravské atletiky velmi významně.

V prvém poválečném roce 1919 nebyla ostravská hřiště vybavena atletickými drahami. Běhalo se převážně v ulicích města. Vytrvalostní běhy položily základy organizované atletice.

Vzbudí dnes úsměv, když si připomeneme, za jakých podmínek se první závody konaly. Na nejživější třídě Mariánských Hor byl úředně zastaven provoz a závodníci si v tvrdé vozovce vykopávali krumpáčem startovní jamky. Tato práce se konala za přítomnosti strážníka a živého zájmu četného obecenstva. Když prvý ostravský startér Antonín Podešva odstartoval z vojenské pušky závod, jeden bodrý havíř poznamenal: „Co su to za blozni, naprem še jakéši džuri nakopaju a potym od nich utečum“.

Prvním lehkoatletickým ostravským podnikem byl 21. dubna 1919 vytrvalecký závod na cca 5000 m v Mariánských Horách. Zvítězil Sláva Moravec z SK Sparta Orlová, propagátor a organizátor vytrvalostních běhů na Těšínsku a Ostravsku.

Dne 18. května 1919 se konal ve Slezské Ostravě vytrvalecký závod n 10 km (pořadatel SK Sparta Orlová)). Zvítězil Václav Rott z SK Smíchov (vítěz Běchovic) v čase 39 minut.

Ostravský sport byl v roce 1924 obohacen o nový druh závodu, a to horský běh na radhoštském hřebenu na trati 4 km od kapličky k Radhošti – Pustevny. Byla to v té době ojedinělá akce v dějinách čs. sportu. Běželo se v nadmořské výšce nad 1 000 m. Závod vyhrál Jar. Varadínek z SKMO, který se vypracoval na jednoho z nejlepších moravských běžců na dlouhé tratě. Závody na Radhošti se konaly až do roku 1930. Lze jen litovat, že tyto příznivé přírodní podmínky pro přípravu závodníků nejsou dostatečně využívány také v současné době.

Lehkoatletický odbor SK Slezské Sparty v Orlové v čele se Slávou Moravcem byl prvním klubem na Těšínsku, organizovaným v ČAAU – Orlovská Sparta s populární čtveřicí Slávou Moravcem se svými bratrem Karlem, Josefem Mazancem a Františkem Slavíčkem mají zásluhu na tom, že se vypisovaly vytrvalecké závody nejen v Orlové, ale také na Ostravsku v Mariánských Horách, ale také na tom, že na závodech úspěšně startovali. Zejména závod „Napříč Mariánskými Horami“ dlouhý 3 500 m bl velmi populární, neboť jeho trať vedla z náměstí ulice Přemyslovců a Novoseskou pod hulvácký kopec, odtud do hulváckého kopce a Hulvák ulicí Opavskou k cíli na náměstí. Nejlepšího času na této trati dosáhl Adolf Šlejtr v říjnu 1921 (12: 24,9 min.).

Začátky lehké atletiky na Ostravsku jsou úzce spjaty se jmény Karlem Kubenkou, Antonínem Závišem, Milošem Zapletalem, Antonínem Podešvou, Jožou Duškem aj., ve Vítkovicích s Dr. Karlem Tomanem, Karlem Slámcu, Augustinem Arlethem, Bohušem Topiářem, Janem Žáčkem, bratry Paučkovými, Šmírou, Břustkem aj. Většina z nich se již dnešního rozvoje atletiky nedožila.

Do historie ostravských vytrvalostních běhů a také mezi nejstarší závody v ČSR se zapsal závod „Napříč Vítkovicemi“.

Dne 21. dubna 1924 rok po založená lehkoatletického oddílu byl odstartován 1. ročník na trati cca 5 800 m ve Vítkovicích u sportovního pavilónu. O organizačním schopnostech mladého oddílu svědčí skutečnost, že závod se konal nepřerušeně 25 let (také v letech druhé světové války). Poslední ročník se běžel dne 18. dubna 1948.

Rok od roku získával závod na popularitě a na startovní listině se objevovala jména našich nejlepších vytrvalců.

Trochu historie …

Pojďme si trochu zabrouzdat do minulosti a připomenout si, kde vlastně celá tradice běhu a maratonu začala.

Marathón je osada ve východním Řecku u Egejského moře, kde v září roku 490 před n. l. byla vybojována bitva, v níž Řekové pod vedením Miltiada zvítězili nad silným perským vojskem. Bylo to jedno z nejslavnějších řeckých vítězství. Na tomto bojišti dodnes stojí mohyla s nápisem: „Nejlepší bojovníci aténští u Marathónu rozdrtili vpád Medů.“ Zprávu o tomto vítězství přinesl do Athén posel vytrvalec Fheidippides, který ohlásil tuto radostnou novinu slovy: „Zvítězili jsme“ a padl mrtev k zemi.

Na základě této historické události byl maratónský běh zařazen do programu 1. olympijských her 1896 v Athénách, které byly obnoveny zásluhou Francouze Pierra de Coubertina. Maratón se běžel na historické trati, která měřila 36 700 m. Zvítězil Řek Louis Spyridon časem 2:58:50 hodin. Po olympijských hrách v Antverpách v roce 1920 byla historická trať znovu přeměřena a stanovena na příště přesně 42 195 m. Louis Spyridon byl posledním členem olympijské štafety, který zapálil olympijský oheň na XI. olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 – 40 let po svém vítězství v maratónu na I. olympijských hrách v roce 1896 v Athénách.

Maratónský běh je jednou z nejnáročnějších atletických disciplín a jeho popularita rok od roku roste. Právem se maratón stal vyvrcholením všech dosavadních olympiád.