Historie Ostravského maratonu začala ve 20.letech minulého století a to konkrétně 12.8.1923, kde se na startovní čáru I. Slezského maratonu, který však měl pouhých 31 km, postavilo sedmnáct vyznavačů dlouhých běhů. Těm podél trati, jež vedla z Opavy od divadla do cíle na výstavišti mezi Mariánskými Horami a Vítkovicemi, aplaudovalo na 15 tisíc diváků.
Druhý ročník musel počkat až do roku 1931. „Sportovní klub Moravská Ostrava (SKMO) právě v tom roce díky spolupráci se Slezskou maticí zorganizoval už opravdový maratonský závod, jehož start byl v Českém Těšíně a cíl na Slezské Ostravě. Tehda startovalo dvacet běžců a cílem proběhl jako první olomoucký vytrvalec Schlezinger v čase 2:58:20
Na prvorepublikové snahy vytvořit na Ostravsku tradici maratonského závodu navázaly v éře budování „nového a spravedlivého společenského řádu“ Maratony budovatelů Ostravska. Poprvé, v roce 1953, se však paradoxně neuskutečnil v tehdejším ocelovém srdci republiky, ale v Úpici. Do Ostravy se Maraton budovatelů Ostravska vrátil o rok později – 12. září 1954 se vytrvalci vydali na trať od památníku Rudé armády v Komenského sadech, přes Vítkovice, dnešní Ostravu-Jih, Vratimov, Šenov, Šumbark, Důl Dukla, Orlovou až do Karviné–a trať byla lemována téměř čtvrtmilionem lidí. Tento úspěch však vládnoucí orgány nedokázaly přetavit v tradiční oslavu sportu. Trať z roku 1954 proběhli maratonci v dalších letech už jen dvakrát, pak se snad vlivem poddolování od ní muselo upustit. Do roku 2005 se Ostravský maraton běžel v různých částech Ostravy. Poté se přesunula trať do centra Ostravy, kde zůstala i přes pár změn do nynějších časů.